Historie

VLASTNÍ HISTORIE SPOLKU

Spolek výtvarníků a teoretiků – asociace EMAIL ART ve Frýdlantu nad Ostravicí a Frýdku-Místku, člen Unie výtvarných umění v Praze, vznikl v roce 1997. Podnětem byla snaha zachránit tradiční technologie průmyslového smaltu v umělecké tvorbě. Byla to reakce na skutečnost, že tradiční průmyslový smalt byl v druhé polovině 20. století vytlačován novými technologiemi ochrany kovů u nás i v zahraničí.

Skupina výtvarníků navázala na snahy ze sedmdesátých let, kdy se frýdlantské podniky využívající technologii smaltu pokoušely o spolupráci s vysokými školami nebo jednotlivými umělci. K těm, kteří stáli na začátku, patřil Petr Bednář, jenž měl dostatečný přehled o tradičních technologiích i výtvarné zkušenosti, a pak výtvarnice Eva Kučerová-Landsbergrová, která od prvních výstav začala se smaltem experimentovat. K nim se přidává historik Karel Bogar, kterého zaujala myšlenka výtvarného využití techniky technického smaltu. K zakládajícím členům se záhy přidružila Barbara Baumruková a přibyli i čestní členové Rakušanka Ulrike Zehetbauer, Angličanka Elizabeth Turrell a Němka Barbara Lipp a další. Vedle realizací sympozií a výstav z těchto akcí prezentovali členové společně i jednotlivě svou tvorbu na řadě výstav v České republice, na Slovensku, Německu, Polsku, Maďarsku, Anglii, Japonsku, Holandsku, Tunisu či Francii. Pravidelně byly výsledky asociace i sympozií zastoupeny na Mezinárodních trienále pořádaných Muzeem Beskyd ve Frýdku-Místku od roku 1993.

Asociace si postupně formulovala hlavní úkoly. Prvním krokem byla záchrana starých technologických postupů a obohacení technologií průmyslového smaltu a jejich využití ve výtvarné tvorbě, směřované hlavně do architektury. Využití technického smaltu v umělecké tvorbě nabízí širokou škálu možností k experimentování. Vzhledem k tomu, že zde nejsou dány striktní požadavky závazné pro průmyslovou výrobu, může docházet k různým materiálovým kombinacím na bází frit, podkladu a samozřejmě i realizace výtvarné. Dalším cílem byla snaha o popularizaci „rodinného stříbra smaltéřské tradice“ doma i v zahraniční a propagace regionu Beskydy a Pobeskydí. Vedle výstavní činnosti se zde nabízela forma sympozií, která přispěla i ke vzniku vlastní sbírky uměleckého smaltu.

Druhým krokem bylo vytvoření Galerie uměleckého smaltu v roce 2002 ve spolupráci s městem Frýdlant nad Ostravicí. Její sbírkový základ vznikl z jednotlivých sympozií, kde ponechali autoři svá díla. Stálá výstava byla později pro uvádění do tradičního kontextu doplněna ukázkami z výroby umělecké litiny. V současné době tvoří stálá sbírka soubor takřka 150 artefaktů a zahrnuje přes 40 účastníků sympozií z celé Evropy.

Třetím krokem bylo vytvoření vlastní smaltéřské dílny v roce 2010, kterou spravovalo občanské sdružení Výtvarná dílna uměleckého smaltu o. s., které bylo založeno 2. 3. 2009 jako další fáze aktivit asociace EMAIL ART ve Frýdku-Místku a města Frýdlantu nad Ostravicí.

Cílem sdružení bylo získat pracoviště speciálně pro výtvarnou tvorbu smaltu bez ohledu na realizační možnosti podniků, jako tomu bylo doposud.

Kontakt s výrobními podniky byl však nadále udržován při realizaci mezinárodních sympozií Frýdlantský umělecký smalt. Zakladateli občanského sdružení VDUS, o. s., byli Petr Bednář, PhDr. Karel Bogar, Ing. Bohumír Dolanský a Eva Kučerová-Landsbergrová.

Dílna vznikla za velké pomoci města Frýdlantu nad Ostravicí a existuje díky prozíravosti tehdejších představitelů města. Pomáhá zviditelnit místní tradice smaltu v celé Evropě. Jejím cílem je vytvořit pro zájemce o smalt a jeho umělecké využití technické zázemí, které není vázáno na průmyslové provozy smaltéřských podniků. Spolupráce s nimi, hlavně s firmou Beskyd s.r.o., je nadále velmi těsná a firma se podílí hlavně na náročných sympozijních akcích.

Čtvrtým krokem bylo založení tradice Festivalu smaltu, který by měl obohatit provoz dílny a galerie. Na jeho vzniku se podílel vedle města také významnou měrou Moravskoslezský kraj. Festival proběhl pouze čtyřikrát. Jeho jádrem byla mezinárodní sympozia Frýdlantský umělecký smalt, která doplňovaly workshopy, výstavy a další kulturní akce.

Pátým krokem byla transformace spolku EMAIL ART a VDUS do nástupnické organizace Dílny uměleckého smaltu, spolku, v roce 2015. Rovněž se rozrostla její členská základna. Po přerušení série Mezinárodních sympozií Frýdlantský umělecký smalt v roce 2014 (kdy se konal poslední – 15. ročník) iniciovala Dílna uměleckého smaltu v roce 2015 nástupnickou akci – I. Beskydské smaltování, realizované opět za pomoci firmy Beskyd, s.r.o., Frýdlant nad Ostravicí, jehož pátý úspěšný ročník proběhl v roce 2019.

SYMPOZIA SMALTU – HISTORIE

Tradice mezinárodních sympozií Frýdlantský umělecký smalt začíná v roce 1999. Největší kus organizační, dokumentační i propagační práce odvedla asociace EMAIL ART, která se zaměřila na využití technického smaltu ve výtvarné tvorbě. Neméně důležitá byla činnost členů skupiny při předávání si zkušeností, později se někteří členové zaměřili také na získávání nových zájemců o práci s touto technikou. Původní záměr využít smalt v architektuře byl částečně utlumen nedostatkem realizačních možností.

Sympozia se dlouhodobě zaměřila na navázání kontaktů s významnými středisky evropského smaltu, jelikož se ukázalo, že to je jediná cesta, jak se dostat do povědomí odborných kruhů a zahraničních výtvarníků. V získávání kontaktů měla rozhodující roli Eva Kučerová-Landsbergrová, která byla v roce 2003 a 2004 pozvána na 1. a 2. Evropské sympozium smaltu do Uměleckých dílen v německém městě Erfurtu a od té doby se pravidelně zúčastňuje pracovních setkání a výstav mezinárodní skupiny, která se zde zformovala.

Na vlastní realizaci sympozií a záměrů asociace se podílelo od počátku město Frýdlant nad Ostravicí, které také spravuje Galerii uměleckého smaltu. Město realizovalo první smaltované objekty, sloupy-sochy v parkovém osvětlení v centru města. Ze smaltéřských firem to byly zpočátku KO-SI Petrol, s.r.o. (v bývalé firmě Rádlo), pak firma BEFO, s.r.o., Bohumín, dále sympozia probíhala ve firmách AMETYST MORAVIA, s.r.o., a BESKYD, s.r.o. ve Frýdlantu nad Ostravicí. Prvními sponzory sympozia byly firma DISTEP a.s., Frýdek-Místek, Nadace ČFVU v Praze, dále Mezinárodní Visegrádský fond a v desátém a 12. ročníku Moravskoslezský kraj. Celých deset let se na něm podílela Galerie DOMOV ve Frýdlantu nad Ostravicí, na několika ročnících spolupracovala Silvie – občanské sdružení pro podporu umění z Ostravy-Plesné. Komisařem všech sympozií byl PhDr. Karel Bogar, který prováděl výběr účastníků na základě statutu sympozia ve spolupráci s asociací EMAIL ART a městem Frýdlantem n. O.

Tvůrčí okruhy

Okruh kolem skupiny EMAIL ART

Výrazným rysem „frýdlantské smaltéřské školy“ bylo zdůraznění faktu, že smalt je skelná materie, jejíž základní vlastností je průhlednost. Dalším prvkem byla snaha po sdělení, obsahu, která odlišovala autory v jejich základních trendech a také inspirovala další. Odlišovala se od převažujících dekorativních trendů, rozvíjejících hlavně tradiční užitnou tvorbu šperkařskou. Výrazně se zde uplatňovalo dílo Petra Bednáře, který spojoval letitou technologickou zkušenost s filozofií, sledující vztah člověka a přírody. Eva Kučerová-Landsbergrová vedle inspirace historií, přírodou a existencionálními problémy překvapovala ve své tvorbě i stálým hledáním nových cest pro výrazové možnosti smaltu. Výjimečné postavení zaujímala netypická šperkařská tvorbaBarbary Baumrukové. Dalšími, novějšími autory a členy skupiny byly Hana Gavrilová a Iva Šlesingerová. V počátcích se skupinou vystavovala expresivně cítící Zuzana Lanzendörferová. Z několika praktikujících smaltérů to byla Veronika Richterová, J. F. Kovář, Eva Pešáková a autor kosmologicky pojatých témat Antonín Gavlas. Léta jsou skupině blízcí slovenští výtvarníci Jaroslav Gaňa a Miroslav Kollár, nelze nevzpomenout také Jána Kuchtu, který překvapivě rychle využil specifik smaltu, stejně jako zkušené smaltérky sestry Helenu a Emöke Szilvu a naposled Blanku Cepkovou v invenčním použití odpadového materiálu v kombinaci se smaltem a originálním využitím textilních podnětů. K okruhu skupiny patřili svým pojetím Poláci – expresivní figuralistaJanusz Karbowniczek, malířka lyrických krajin duše Elżbieta Kuraj i lyricky cítící Krzysztof Dadak.

Erfurtský (německý) okruh

Jeho výrazným představitelem byla organizátorka sympozií v Erfurtu a aktivit v Coburgu, mezinárodně uznávaná umělkyně Barbara Lipp. Převažující geometrická forma čerpající z oblasti kosmovize přivedla ke smaltu její snachu, Agnieszku Lipp, která sice žije ve Francii, ale v začátcích přejímala podněty z okruhu německého, i když nezapře svým lyrismem slovanské kořeny. K okruhu patřila také Rakušanka prof. Ulrike Zehetbauer překračující v realizacích drobné šperkařské motivy krajinářskými a host posledního sympozia Uta Feiler, uplatňující ortodoxně geometrizující tendence a konstruktivismus. Expresivní pojetí rozvíjel Martin Schulze, pokus rozšířit aplikaci smaltu na litinu provedl Rolf Lindner.

Anglické kontakty

Výrazným přínosem pro rozhled v oblasti smaltu byla spolupráce s prof. Elizabeth Turrell. Významná organizátorka, profesorka na univerzitě v Bristolu, hostující na řadě dalších univerzit a vysokých škol, výzkumná pracovnice, byla současně vedoucí projektu registrujícího aktivity světového smaltu a iniciátorka řady výstavních projektů. Vnesla do sympozií výrazný rukopis inspirovaný tradicí, s využitím grafických letristických prvků, které rozvíjela neustálým hledáním nových tvůrčích postupů. Podporovala tvůrčí talenty, poznané na sympoziích a zprostředkovávala jim mezinárodní kontakty.

Středisko Kecskemét

První setkání s maďarskými smaltéry proběhlo již na 2. mezinárodním trienále smaltu ve Frýdku-Místku díky předsedovi maďarských smaltérů Laszlo Morvayovi. Nové, velmi úzké kontakty s proslulým smaltéřským střediskem v Kecskemétu začaly spoluprací s Katalin Hollósy, organizátorkou a výbornou umělkyní, inspirující se hlavně etnografickou tematikou, a Károly Balányim, který skvěle využíval ve smaltu techniku sítotisku.

Francouzská inspirace

Tradiční emailérské středisko Limoges nahradilo v aktivitách středisko v Moréz. Jeho tradice na sympoziích reprezentovala dlouholetá předsedkyně francouzských smaltérů Marie Thérése-Masias. Přinesla do našich setkání vedle optimistického ducha vtip a očarovala i svěží tvorbou a kritickými pohledy na současný svět „mas“.

Holandsko

Holandské smaltéry reprezentovaly na sympoziích Annemarie Timmer a Christine van der Ree. Symbolicky navázaly na staré tradice jak technologické, tak materiálové, které měla firma Postelberg. Zprostředkovaly také vazbu na muzeum smaltu v Ravensteinu. Ve výtvarné tvorbě využívaly invenčně mj. tradiční techniky razítkování, které se i u nás kdysi hojně používaly v průmyslové výrobě.