Historie

Historie

SYMPOZIA SMALTU - HISTORIE

Tradice mezinárodních sympozií Frýdlantský umělecký smalt začíná v roce 1999. Největší kus organizační, dokumentační i propagační práce odvedla asociace EMAIL ART. Obecným znakem byla snaha po využití výtvarného potencionálu smaltu. Specifická je stálá účast členů skupiny při předávání a získávání zkušeností. Další je získává nových zájemců o tuto techniku. Původní záměr o využití smaltu v architektuře byl zrušením řady realizačních možností částečně utlumen.

Sympozia se dlouhodobě zaměřila na navázání kontaktů s významnými středisky evropského smaltu, jelikož se ukázalo, že to je jediná cesta, jak se dostat do povědomí odborných kruhů a hlavně zahraničních výtvarníků. V získání kontaktů měla a má rozhodující roli Eva Kučerová-Landsbergrová, která byla v roce 2003 a 2004 pozvána na 1. a 2. Evropské sympozium smaltu do Uměleckých dílen v německém městě Erfurtu a od té doby se každoročně zúčastňuje pracovních setkání a výstav mezinárodní skupiny, která se zde formovala.

Na vlastní realizaci sympozií a záměrů asociace se podílelo od počátku město Frýdlant nad Ostravicí, které také spravuje Galerii uměleckého smaltu. Město realizovalo první smaltované objekty, sloupy-sochy v parkovém osvětlení v centru města. Ze smaltérských firem to byly z počátku KO-SI Petrol, s.r.o. (v bývalé firmě Rádlo), pak firma BEFO, s.r.o. Bohumín, dále sympozia probíhaly ve firmách AMETYST MORAVIA , s.r,o a BESKYD, s.r.o. ve Frýdlantu na Ostravicí. Prvními sponzory sympozia byla firma DISTEP a.s. Frýdek-Místek, Nadace ČFVU v Praze, dále Mezinárodní Visegrádský fond a v desátém a 12.ročníku ročníku Moravskoslezský kraj. Celých deset let se na něm podílela Galerie DOMOV ve Frýdlantu n.O., na několika ročnících spolupracovala Silvie – občanské sdružení pro podporu umění z Ostravy-Plesné. Komisařem všech dosavadních sympozií byl Karel Bogar. Výběr účastníků provádí na základě statutu sympozia komisař sympozia ve spolupráci s asociací EMAIL ART a městem Frýdlantem n. O.

Tvůrčí okruhy: Okruh kolem skupiny EMAIL ART

Hodnotíme-li deset let sympozií musíme začít u organizátorů, asociace EMAIL ART a jejího okruhu. Výrazným programem. „frýdlantské smaltérské školy“ je zdůraznění faktu, že smalt je skelná materie, tedy její průhlednosti jako výrazného znaku. Dalším prvkem je snaha po sdělení, obsahu, která odlišuje autory v jejich základních trendech a také inspiruje další. Odlišuje se od převažujících dekorativních trendů, rozvíjejících užitnou tvorbu šperkařskou a tradiční. Výrazně se zde uplatňuje dílo Petra Bednáře, který spojuje letitou technologickou zkušenost s filozofií, sledující vztah člověk a přírody. Eva Kučerová-Landsbergrová vedle inspirace historií, přírodou a existencionálními problémy, překvapuje ve své tvorbě i stálým hledáním nových cest pro výrazové možnosti smaltu. Vyjímečné postavení zaujímá netypická šperkařská tvorba Barbary Baumrukové. Novými autory a členy skupiny jsou Hana Gavrilová a Iva Šlesingerová. V počátcích se
skupinou vystavovala expresivně cítící Zuzana Lanzendörferová. Z několika praktikujících smaltérů to byla Veronika Richterová, J.F.Kovář, Eva Pešáková a autor kosmologicky pojatých témat Antonín Gavlas. Blízký skupině je léta slovenský výtvarník-sklář Jaroslav Gaňa a Miroslav Kollár, nelze nevzpomenou také Jána Kuchtu, který překvapivě rychle využil specifik smaltu, stejně jako zkušené smaltéry sestry Helenu a Emöke Szilvu a naposled Blanka Cepková, v invenčním použití odpadového materiálu v kombinaci se smaltem, a originálním využitím textilních podnětů. K okruhu skupiny patří svým pojetím Poláci – expresivní figuralista Janusz Karbowniczek a malířka lyrických krajin duše Elżbieta Kuraj a lyricky cítící Krzysztof Dadak.

Erfurtský (německý) okruh

Jeho výrazným představitelem je organizátorka sympozií v Erfurtu a aktivit v Coburgu, mezinárodně uznávaná umělkyně Barbara Lipp. Převažující geometrické forma čerpá s oblasti kosmovize. Přivedla ke smaltu svou snachu, Agnieszku Lipp která sice žije ve Francii, ale v začátcích přejímala podněty z okruhu německého, i když nezapře svým lyrismem slovanské kořeny. K okruhu patří také Rakušanka prof. Ulrike Zehetbauer překračující v realizacích drobné šperkařské motivy krajinářskými a host posledního sympozia Uta Feiler, uplatňující ortodoxně geometrizující tendence a konstruktivismus. Expresivní pojetí rozvíjel Martin Schulze, Pokus rozšířit aplikaci smaltu na litinu provedl Rolf Lindner.

Anglické kontakty

Výrazným přínosem pro rozhled v oblasti smaltu je spolupráce s prof. Elizabeth Turrell. Významná organizátorka, profesorka na univerzitě v Bristolu, hostující na řadě dalších univerzit a vysokých škol, výzkumná pracovnice, je současně vedoucí projektu registrující aktivity světového smaltu a iniciátorka řady výstavních projektů. Vnesla do sympozií výrazný rukopis inspirovaný tradicí, s využitím grafických letristických prvků, které rozvíjí neustálým hledáním nových tvůrčích postupů. Podporuje tvůrčí talenty, poznané na sympoziích a zprostředkovává jim mezinárodní kontakty.

Středisko Kecskemét

První setkání s maďarskými smaltéry bylo již na 2. mezinárodním trienále smaltu ve Frýdku-Místku, díky předsedovi maďarských smaltérů Laszlo Morvayovi. Nové, velmi úzké kontakty s proslulým smaltérským střediskem v Kecskemétu začaly spoluprací s Katalin Hollósy, organizátorkou a výbornou umělkyní, inspirující se hlavně etnografickou tematikou a Károly Balányim, který skvěle využívá ve smaltu techniku sítotisku.

Francouzská inspirace

Tradiční emailérské středisko Limoges, nahradilo v aktivitách středisko v Moréz. Jeho tradice na sympoziích reprezentuje dlouholetá předsedkyně francouzských smaltérů Marie Thérése-Masias. Přinesla do našich setkání vedle optimistického ducha, vtip a očarovala i svěží tvorbou a kritickými pohledy na současný svět „mas“.

Holandsko

Holandské smaltéry reprezentovaly na sympoziích Annemarie Timmer a Christine van der Ree. Symbolicky navázaly na staré tradice jak technologické, tak materiálové, které měla firma Postelberg. Zprostředkovaly také vazbu na muzeum smaltu v Ravensteinu. Ve výtvarné tvorbě využívají invenčně mj. tradiční techniky razítkování, které se i u nás kdysi hojně používaly.

První setkání se smaltem

Dát smaltéry začátečníky a studenty, kteří se poprve s touto technikou setkávají na závěr je logické. Práce v kolektivu vede k rychlejšímu poznání a pochopení specifik technologie. „Noví“ lidé zase vnášejí do smaltu oživení. Často se velmi rychle zmocní nabízených prostředků a aplikují je na své výtvarné cítění. Kombinaci zkušeností z jiných oborů uplatnila řada autorů a přinesla nové podněty Jsou příslibem i závazkem do budoucna, kdy by se sympozium mělo otevřít novým trendům, s větším využitím dosavadních zkušeností k experimentům a hledání nového odrazu světa ve smaltu.

VLASTNÍ HISTORIE SPOLKU

Spolek výtvarníků a teoretiků – asociace EMAIL ART ve Frýdlantu nad Ostravicí a Frýdku-Místku, člen Unie výtvarných umění v Praze, vznikl v roce 1997. Podnětem byla snaha, zachránit tradiční technologie průmyslového smaltu v umělecké tvorbě. Byla to reakce na skutečnost, že tradiční průmyslový smalt byl v druhé polovině 20. století vytlačován novými technologiemi ochrany kovů u nás i v zahraničí.

Skupina výtvarníků navázala na pokusy ze sedmdesátých let, kdy byly ve frýdlantských závodech pokusy o spolupráci s vysokými školami nebo jednotlivými umělci. K těm, kteří stáli na začátku patřil Petr Bednář, jenž měl dostatečný přehled o tradičních technologiích i výtvarné zkušenosti a pak výtvarnice Eva Kučerová –Landsbergrová, která od prvních výstav začala se smaltem experimentovat. K nim se přidává historik Karel Bogar, kterého zaujala myšlenka výtvarného využití tradice smaltu. K zakládajícím členům se záhy přidružila Barbara Baumruková a přibyli i čestní členové Rakušanka Ulrike Zehetbauer, Angličanka Elizabeth Turrell a Němka Barbara Lipp a další. Vedle realizací sympozií a výstav z těchto akcí, prezentovali členové společně i jednotlivě svou tvorbu na řadě výstav v České republice, na Slovensku, Německu, Polsku, Maďarsku, Anglii, Japonsku, Holandsku, Tunisu, Francii. Pravidelně byly výsledky asociace i sympozií zastoupeny na Mezinárodních trienále pořádaných Muzeem Beskyd ve Frýdku.-Místku od roku 1993.

Asociace si postupně formuluje hlavní úkoly. Prvním krokem byla záchrana starých technologických postupů a obohacení technologií průmyslového smaltu a jejich využití ve výtvarné tvorbě, směřované hlavně do architektury. Využití technického smaltu v umělecké tvorbě nabízí širokou škálu možností k experimentování. Vzhledem k tomu, že zde nejsou dány striktní požadavky závazné pro průmyslovou výrobu, může docházet k různým materiálovým kombinacím na bází frit, podkladu a samozřejmě i realizace výtvarné. Dalším cílem byla snaha o popularizaci „rodinného stříbra smaltárenské tradice“ doma i v zahraniční a propagace regionu Beskydy a Pobeskydí. Vedle výstavní činnosti se zde nabízela forma sympozií, která přispěla i ke vzniku vlastní sbírky uměleckého smaltu. Druhým krokem bylo vytvoření Galerie uměleckého smaltu v roce 2002, ve spolupráci s městem Frýdlant nad Ostravicí. Jeho sbírkový základ vznikl z jednotlivých sympozií, kde ponechali autoři svá díla. Stálá výstava byla později pro uvádění do tradičního kontextu doplněna ukázkami z výroby umělecké litiny. V současné době tvoří stálá sbírka soubor takřka 150 artefaktů a zahrnuje přes 40 účastníků sympozií z celé Evropy.

Třetím krokem bylo vytvoření vlastní smaltéřské dílny v roce 2010, kterou spravovalo občanské sdružení Výtvarná dílna uměleckého smaltu o.s. Sdružená Výtvarná dílna uměleckého smaltu o.s. byla založena 2.3.2009 jako další fáze aktivit asociace EMAIL ART ve Frýdku-Místku a Města Frýdlantu nad Ostravicí. Cílem sdružení bylo získat pracoviště specielně pro výtvarné realizace smaltu, bez ohledu na realizační možnosti podniků, jako tomu bylo doposud.

Kontakt s výrobními podniky byl však nadále udržován pro realizaci mezinárodních sympozií Frýdlantský umělecký smalt. Zakladatelé občanského sdružení VDUS, o.s. byli Petr Bednář, PhDr. Karel Bogar, Ing. Bohumír Dolanský a Eva Kučerová-Landsbergrová.

Dílna vznikla za velké pomoci města Frýdlantu nad Ostravicí a existuje díky prozíravosti tehdejších představitelů města, která pomáhá místní tradice smaltu zviditelnil v celé Evropě. Jejím cílem je vytvořit pro zájemce o smalt a jeho umělecké využití technické zázemí, které není vázáno na průmyslové provozy smaltéřských podniků. Spolupráce s nimi hlavně s firmou Beskyd s.r.o je nadále velmi těsná, a podílí se hlavně na náročných sympozijních akcích.

Čtvrtým krokem bylo vytvoření tradice Festivalu smaltu, které by měly obohatit provoz dílny a galerie o další typy akcí. Na jeho vzniku se podílel vedle města také významnou měrou Moravskoslezský kraj v Ostravě. Proběhl pouze čtyřikrát. Jeho jádrem byly mezinárodní sympozia Frýdlantský umělecký smalt, které doplňovaly workshopy, výstavy, a další kulturní akce.

Pátým krokem v roce 2015 byla transformace spolku EMAIL ART a VDUS do nástupní organizace Dílny uměleckého smaltu, spolku. Navázal na tradice asociace ANAMEL ART. Spojil její organizační a iniciační práci s provozem výtvarné dílny. Převzal také členství zakládajících a čestných členů púvodních zakladatelů. Po přerušení Mezinárodních sympozií Frýdlantský umělecký smalt v roce 2014 ( proběhlo 15. ročníků. K novým akcím patři setkání smaltérů pod názvem I. Beskyské smaltování v roce 2015, relizované za pomoci firmy Beskyd, s.r.o. Frýdlant n.O.